Historie

Basketbalový oddíl právem považujeme za spoluzakladatele vysokoškolského sportu v Olomouci. Stál u zrodu jednoty a po celé padesátileté období představoval fungující oddíl s kvalitním trenérským i funkcionářským zázemím, s velkou členskou základnou. Za dobu své existence vychoval stovky basketbalistů a basketbalistek. Dosáhl celé řady úspěchů jak na regionální úrovni, tak na úrovni celostátní. Nezřídka reprezentoval Olomouc i na úrovni mezistátní.

Padesátá léta
Kořeny vysokoškolského basketbalu v Olomouci nacházíme již v konci čtyřicátých let, kdy se do mistrovských soutěží řízených basketbalovou federací zapojilo poprvé družstvo mužů. K oficiálnímu zaregistrování olomouckého vysokoškolského basketbalu však došlo až v roce 1950, na základě písemné žádosti představitelů oddílu. Za zrod univerzitního basketbalu na Palackého Univerzitě v Olomouci proto považujeme rok 1950. Tehdejší družstvo žen sestavené z posluchaček tělesné výchovy na lékařské fakultě bylo zařazeno do krajského přeboru a po prvním roce činnosti postoupilo do II. ligy. Výkonnostní úroveň družstva však byla velmi rozdílná. Do kvality herních výsledků se promítalo složení družstva, které se odvíjelo od dovednostní úrovně posluchaček univerzity. Vlastní mládežnickou základnu oddíl basketbalu v počátečních obdobích neměl. Družstvo žen několikrát z druholigové soutěže sestoupilo do krajského přeboru, ale vždy po roce se do II. ligy vrátilo. Začátky basketbalu spojujeme se jmény univerzitních pedagogů doc.M. Kociána, dr. M. Adamuse a A. Figaly. Výkony družstva mužů nedosahovaly v této etapě úrovně výsledků žen. Muži byli pravidelnými účastníky krajského přeboru. Předcházet krizovým obdobím v herních kvalitách ženského družstva se vedení družstva rozhodlo zabránit pravidelnou prací s mládeží. V roce 1958 byla ustavena družstva žaček a dorostenek. Práce s mládeží však byla v počátečním období velmi nepravidelná a z hlediska přínosu pro ženský basketbal nelze tuto činnost považovat za efektivní. Budoucnost však potvrdila, že takto nastolená cesta byla správná.

Šedesátá léta
Činnost oddílu se zaměřila na dlouhodobou a cílenou přípravu ženských složek. Rozvoj mužského univerzitního basketbalu výrazně ovlivnil příchod armádního basketbalu do Olomouce v roce 1962. Po vzájemné dohodě se armádní basketbal ujal i chlapeckého basketbalu a vysokoškolský oddíl plně zabezpečoval pouze dívčí mládežnický basketbal. Systematická práce trenérů mládeže, především dr. M. Adamuse, položila základy následující úspěšné éry ženského basketbalu. Z hlediska vysokoškolského basketbalu považujeme toto období za období stagnace. Družstvo mužů i nadále hrálo krajský přebor, družstvo žen i nadále působilo ve druhé lize. Opět se střídavými úspěchy.

Sedmdesátá léta
Toto období lze jednoznačně hodnotit jako období výkonnostního vzestupu jak mužských, tak ženských složek (dospělých i mládeže). Úspěchy této etapy spojujeme se jmény trenérů dr.M. Adamuse, dr.D. Tomajka, ing. Stachovského a F. Adamka u ženských složek a P. Ungera a M. Hradce u družstva mužů. Vysoký podíl na výsledcích oddílu mělo i vybudování kvalitního funkcionářského zázemí. Ve vedení oddílu začal pracovat R.Pecháček, díky působení katedry
tělovýchovného lékařství UP byla velmi dobře zajištěna i stránka zdravotní. Na tomto místě je třeba poděkovat MUDr. J. Kovaříkové i MUDr. Pračkemu, kteří se také na úspěších sedmdesátých let významnou měrou podíleli formou diagnostiky, prevence i zdravotního zajištění. V čem spatřujeme období růstu? Družstvo mužů postoupilo během dvou sezón o tři soutěže. Z krajského přeboru do třetí ligy a přes divizi až do druhé ligy, kde setrvalo po celé období sedmdesátých let pod vedením trenéra M.Hradce. Dívčí basketbal se stabilizoval na kvalitní krajské, popřípadě ligové úrovni (družstvo starších dorostenek F. Adamka). Za největší úspěch tohoto období však považujeme postup družstva žen do nejvyšší celostátní soutěže. Družstvo vedené trenérem dr.D. Tomajkem setrvalo v I. Lize dvě sezóny. O postup do první ligy se zasloužily vlastní odchovankyně (trenéra dr. Adamuse) Riecká, Homolová, Houdová, Kořínková, M. Stachovská, Dostálová, Klimešová, Rakusová doplněné o studentky univerzity Kostihovou (kapitánka družstva), Hošákovou, Mixovou-Langrovou, Pernicovou a Petráčkovou-Slezákovou. V tomto období musíme vzpomenout i úspěšnou spolupráci s vedením olomoucké Dukly. Sportovní zázemí získalo družstvo žen díky oddílu košíkové VTJ ve sportovní hale Dukly na Šibeníku a na tréninkovém procesu obětavě vypomáhal úspěšný trenér basketbalové Dukly pplk. D. Válek.

Osmdesátá léta
V tomto období mužská složka patří v republice ke špičce v akademickém basketbale a daří se jí držet na předních místech v tabulce II.basketbalové ligy. Úspěch v tomto období se spojuje se jmény trenérů M.Hradce, S.Horáka a hráčů Macenaura, Kaňu, Janouta, Baláže. Také se začíná projevovat dobrá spolupráce s armádním basketbalem. Převážně hráči - studenti / absolventi jsou doplněni 1-2 mladými nadějnými hráči z armádního klubu. Pro provozování basketbalu má oddíl díky Univerzitě k dispozici úplně novou moderní sportovní halu v Olomouci na Lazcích.

Devadesátá léta
V devadesátých letech se basketbalové družstvo mužů pohybuje v první šestce I.B ligy. Za největší úspěch mužské části lze považovat postup družstva mužů do nejvyšší celostátní soutěže.  Prvoligové družstvo vedené trenéry Z.Korčákem a Z.Parůchem bohužel odehrálo pouze jednu ligovou sezónu 1994/95. O postup do první ligy se zasloužily hráči J.Sedlák, S.Lachnit, P.Kulich, T.Parůch, D.David, T.Ryzí, D.Folprecht. Koncem devadesátých let přichází s mládežnickou základnou z bývalé Dukly oddíl BCM vedený Š.Válkem pod hlavičku našeho sportovního klubu. V té době se mužská část snaží stabilizovat hráčskou základnu ve spolupráci s mládeží, která se pohybuje na špičkách celostátních soutěží, a navázat na úspěchy ze začátku tohoto období.